Kvašením nazýváme s Jirkou a Klárou naše seance na právech. Psaním diplomky a pobytem v knihovně maskujeme hodinová sezení nad kávou ve školním bufetu a více či méně intelektuální rozbory fakulty, našich životů a lehké čtvrti v Amsterdamu. Diplomka jde, ale občas mne chytá jistá beznaděj...lékem na ni bývají prof. Sandelovy lekce, dávám si je po částech a několikrát, abych zvládla pochopit pokud možno vše, co říká.
Předevčírem ráno mi bylo nabídnuto skvělé místo od skvělého člověka. Ani ve snu by mne předtím nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. Bohužel je zde moc jenže a otazníků, proto tu nabídku asi nebudu moct vzít. Osobně ale takové věci považuji za mnohem důležitější, než jeden neúspěšný pokus u státnic...protože když vám někdo, kdo vás ve škole zná od prvního ročníku a koho si nesmírně vážíte, nabídne, abyste s ním pracoval, nejde to necítit jako největší uznání veškeré snahy. To místo by bylo ideální, nebýt v Brně.
A ještě jednou o intelektuálech: posezení v jejich klubu v Lublaňské s Garthem bylo příjemné. A věděli jste, že analogové desky mají mnohem lepší dynamiku, než jakkoli kvalitní digitální záznamy hudby, a topinky se nejlíp smaží přímo na plotýnce?
Žádné komentáře:
Okomentovat