11.1.10

Velké objevy

Se mohou stávat malými činy. A ty se mi teď vůbec nehodí, protože se do osmadvacátého ledna budu učit na státnice. Pak se budu pokoušet psát diplomku a pak, abych byla ještě zábavnější, se budu učit na další, nebo, pokud to nezvládnu, zase na tu lednovou (soukromoprávní) část státnic. Jsem v této době velmi příjemná, společenská a šaramantní...a vůbec se mi nezhoršuje šilhání.

Níže zmíněné hory proběhly dobře. Vánoce taky, až na to, že jsem si je kvůli státnicím opět moc neužila, a v tom shonu zapomněla dárky pro Míru v Praze, takže je dostal až 29., když jsme se vrátili z Lovosic. Pak jsme odjeli s Garthem, Tomášem, Mírou a Pípou do babičky bytu na Vysočinu slavit Silvestra a přilehlé dny. Bylo to příjemné, jen škoda, že nebyl sníh a nemohla jsem oprášit běžkařskou výbavu a vyjet s ostatními vstříc českomoravským polokopcům.

Po návratu mi přišlo hodnocení od mého "šéfa" na NSSoudě, které bylo velmi pozitivní a hezky mne povzbudilo do nového roku.

Ale jak říkám, ten největší objev je nezveřejnitelný, takže...tenhle post není o ničem, jak by se po přečtení mohlo zdát. Je o něčem velkém, co ale nikdo neví, vlastně to vím jenom já a pár lidí..ale neptejte se jich, nebudou vědět, o co jde. Nebo možná budou, ale nebudou to chtít říct. Jo že jsem těhotná to není, to bych si asi do blogu nepsala.

Tady je k tomu písnička: