11.12.10

Jak přežít vánoce - aneb vánoce v hlavě

Tak obecně prý platí, že vánoce jsou obdobím klidu, rozjímání, domácí pohody a všudypřítomné lásky. Že dáme všem najevo, jak moc je milujeme nejlépe tím, že nakoupíme dárky, jejichž cenu budeme splácet po několik měsíců, budeme desítky hodin šůrovat obydlí až do mikroskopické čistoty a na konci se na sebe budeme zubit pod stromečkem a extaticky prožívat radost z darů.

To jsou samozřejmě naprosté kecy.

Anebo jinak. Svátky mají svou podstatu a tradici, a určitě na tom všem něco je. Ale určitě nejsem sama, kdo tak nějak tuší, že něco na těch celých vánocích je ztuchlého. To něco je těžko popsatelný tlak společnosti, který nás všechny provází na každém kroku a stahuje k průměru. Nenápadně nám krade naše vlastní touhy a nápady, a po krůčkách nás pasuje do jedné šablony. Zvláštní sociální jev, který se projevuje v naší pracovní kariéře, struktuře výdajů domácnosti, trávení volného času i vztazích s přáteli. Na vánoce pak tato pravidla říkají, že musíme být dokonalí - mít perfektní dárky, skvělou večeři, dokonale čistý byt a k tomu ještě, a hlavně, se mít rádi. Jako výsledek v období vánočních svátků polovina lidí dostane tiky a druhá deprese a hysterické záchvaty z toho, co všechno se nepovedlo/nestihlo, a většina se těší, aby už to šílenství proboha bylo skrku.

Vánoce jsou křesťanský symbol, a i když jsem toho z Bible moc nepřečetla, tuším, že mimojiné mají značit naději a nový začátek. Proto bych chtěla všem, kteří dočetli až sem, popřát, aby tentokrát tohle období strávili tak, jak opravdu chtějí. Aby si nenechali tím obecným průměrem diktovat, co mají a co musí. Aby si uvědomili svoji krásu a hodnotu toho, co přinášejí na tento svět, a čím jsou ostatním vzácní. Zastavme se na chvíli, poslouchejme se, a buďme prostě rádi, že jsme - udělejme si takové naše vánoce v hlavě.

3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

no neviděl bych to tak černě :D cukroví, dárky, uklizenej byt... to jsou celkem pozitivní věci (i když ten byt většinou nevyjde...)

Anonymní řekl(a)...

garth

Anonymní řekl(a)...

Všichni ti, kdo mají nejen koncem roku napilno, potvrdí, že příchod vánočních svátků v každodenním programu znamená další cihlu na nohu, tedy pokud si to tak připustíme a poddáme se tomu. Já už jsem dávno rezignoval. Tedy konkrétně na ten pocit, že je důležité mít doma precizní pořádek, protože prostě vím, že v návalu dalších povinností se to dá jen těžko stíhat. A tak je to i s dalšími nátlaky, které jsou na nás kladeny. Stačí si jen je nepřiupustit a dělat si to po svém, prostě tak, aby nám samým to vyhovovalo, sobecky bez ohledu na to, co by tomu řekl ten či onen. A tak se prostě nestresuju že všechno nemám jako ze žurnálu. Spíš mi příjde kolikrát líto, že ani tak nemám čas na vnímání a prožívání vánoc, hlavně jako svátků usebrání a vyrovnání se sama se sebou. Prostě mi to tak nějak proploluvá mezi prsty, rychleji než bych chtěl a to i když mám dovolenou. Takové volno, které by mi umožnilo se zařídit podle svých představ by muselo být asi několikaměsíční. Tak tak se stihnu zrelaxovat před opětovnými návratem do každodenního pracovního stresu. Proto radím každému: Chceš li zůstat zdráv, nenech si do toho kecat!!!
Vojta